Pokud si kolem svého domu založíme takzvanou zahradu bezúdržbovou, budeme s ní mít pak pouze minimum práce. Musíme ovšem vědět, jak na to. Vybrat k jejímu vybudování vhodné materiály a zasadit do ní vhodné rostliny. Takové, které jsou nenáročné na naši péči.
 
Základem je správný návrh
Ideálním řešením je, pokud tuto základní část celého projektu provede profesionál – zahradní architekt. Posoudí nejlépe situaci na pozemku. Jak je to zde se slunečním svitem, složením půdy, jaké jsou zde povětrnostní podmínky. Podle toho určí nejvhodnější materiály a rostliny „na míru“, takové, co zde budou co nejlépe a dlouho prospívat a dělat nám radost. Pokud se do toho pustíme přeci jen sami, zjistíme si o dané problematice co nejvíce informací, s odborníky se alespoň poradíme. Je dobré držet se jednoduchého způsobu členění. Aby jednotlivé živé i neživé prvky působily celistvě. A abychom si také zajistili do budoucna to, že nezbytnou nejnutnější údržbu (zastřihávání, dosypání mulčovacího materiálu, úklid cestiček) bude možné provádět bez zbytečných překážek a zdržování. Jako dominantní prvky jsou vhodné velké kameny, pergoly nebo plisády. Kombinace živého a neživého materiálu, zeleně a ploch vysypávaných či dlážděných, přináší do naší zahrady dostatek dynamiky a kontrastu barev.
 
Vybíráme rostliny
Důležité je znát složení půdy na pozemku a podle toho volit rostliny, které zde hodláme umístit. S množstvím druhů to příliš nepřeháníme. Méně bývá někdy více. Vybíráme odolné, nejlépe mrazuvzdorné. Letničky a rychle rostoucí a množící se druhy rostlin se do tohoto typu zahrad nehodí, vyžadují příliš naší pozornosti, práce. Vhodné jsou neopadavé keře a stromy, kde se nemusíme zabývat úklidem listí. Vhodné jsou například buxus, mahónie, cesmína, hlohyně, skalníky, pěnišníky. Dále zakrslé a převislé druhy jehličnanů, třeba smrky, jalovce a cypřišky. Na skalky vysazujeme suchomilné trvalky. Než rostliny zakoření, věnujeme jim pozornost, především zajistíme dostatek zálivky.
 
Myslíme na „technickou podporu“
Předem je potřeba myslet na to, kudy povede případné zavlažování nebo jak zde chceme řešit zahradní osvětlení. To, pokud je provedeno vhodným způsobem, může zahradu po setmění proměnit opravdu v kouzelné místo. Růstu plevelů a odplavování zeminy zabrání geotextilie. Vhodné je také použití mulčovací kůry, oblázků nebo štěrku. Ty chrání před plevelem, ale také zakryjí, schovají geotextilii v místech, kde by působila neesteticky.

Pokud si kolem svého domu založíme takzvanou zahradu bezúdržbovou, budeme s ní mít pak pouze minimum práce. Musíme ovšem vědět, jak na to. Vybrat k jejímu vybudování vhodné materiály a zasadit do ní vhodné rostliny. Takové, které jsou nenáročné na naši péči.
 
Základem je správný návrh
Ideálním řešením je, pokud tuto základní část celého projektu provede profesionál – zahradní architekt. Posoudí nejlépe situaci na pozemku. Jak je to zde se slunečním svitem, složením půdy, jaké jsou zde povětrnostní podmínky. Podle toho určí nejvhodnější materiály a rostliny „na míru“, takové, co zde budou co nejlépe a dlouho prospívat a dělat nám radost. Pokud se do toho pustíme přeci jen sami, zjistíme si o dané problematice co nejvíce informací, s odborníky se alespoň poradíme. Je dobré držet se jednoduchého způsobu členění. Aby jednotlivé živé i neživé prvky působily celistvě. A abychom si také zajistili do budoucna to, že nezbytnou nejnutnější údržbu (zastřihávání, dosypání mulčovacího materiálu, úklid cestiček) bude možné provádět bez zbytečných překážek a zdržování. Jako dominantní prvky jsou vhodné velké kameny, pergoly nebo plisády. Kombinace živého a neživého materiálu, zeleně a ploch vysypávaných či dlážděných, přináší do naší zahrady dostatek dynamiky a kontrastu barev.
 
Vybíráme rostliny
Důležité je znát složení půdy na pozemku a podle toho volit rostliny, které zde hodláme umístit. S množstvím druhů to příliš nepřeháníme. Méně bývá někdy více. Vybíráme odolné, nejlépe mrazuvzdorné. Letničky a rychle rostoucí a množící se druhy rostlin se do tohoto typu zahrad nehodí, vyžadují příliš naší pozornosti, práce. Vhodné jsou neopadavé keře a stromy, kde se nemusíme zabývat úklidem listí. Vhodné jsou například buxus, mahónie, cesmína, hlohyně, skalníky, pěnišníky. Dále zakrslé a převislé druhy jehličnanů, třeba smrky, jalovce a cypřišky. Na skalky vysazujeme suchomilné trvalky. Než rostliny zakoření, věnujeme jim pozornost, především zajistíme dostatek zálivky.
 
Myslíme na „technickou podporu“
Předem je potřeba myslet na to, kudy povede případné zavlažování nebo jak zde chceme řešit zahradní osvětlení. To, pokud je provedeno vhodným způsobem, může zahradu po setmění proměnit opravdu v kouzelné místo. Růstu plevelů a odplavování zeminy zabrání geotextilie. Vhodné je také použití mulčovací kůry, oblázků nebo štěrku. Ty chrání před plevelem, ale také zakryjí, schovají geotextilii v místech, kde by působila neesteticky.