Víte, Komenský to měl pěkně vymyšlené. Rozdělil vzdělávání do čtyř etap.

1.       První se týkala období, které mělo dítě trávit se svou matkou.

2.       Druhé bylo o základním vzdělání, jako čtení, psaní a počítání.

3.       Třetí už bylo vzdělávání zaměřeno na odbornost dítěte.

4.       A poslední etapa měla být poznávací v praxi. Čili získávání praxe ve své odbornosti.

Každá etapa měla trvat šest let. Docela nadčasové ve své době. Zvláště proto, že model vzdělávání podle Komenského trvá víceméně doposud.

·         Dítě je první tři roky v péči rodičů, kteří na něj mají bezprostřední a největší vliv. Z odborných knih víte, že první tři roky života jsou pro dítě nejdůležitější ve všech směrech. Co se do té doby nenaučilo, později jen stěží bude dohánět. A nejde o to, že ve třech letech neumí Pythagorovu větu použít podle vzorečků! Jde o to, jak se postaví k tomu, aby se ji jednou naučilo!

Učit dítě v raném věku jisté cílevědomosti, respektování autorit, nebo pokoře před tím, že něco neumí, je věcí rodičů. Být vhodně motivované, aby se vzdělávat vůbec chtělo.

·         V předškolním věku přichází dítě do školky a tam začíná získávat mnoho nových poznatků. Jeho učení a vzdělávání by mělo tedy navazovat na to, co dítě naučili rodiče. Tady je už brzy poznat, jak na tom dítě ve skutečnosti je.

·         Významným dnem v životě člověka je vstup do první třídy základní školy. Dítě začíná mít povinnosti a rozvíjí se na vyšší úrovni. Docela viditelně se diferencuje jeho nadání, dovednosti, schopnosti a talent.

·         Dítě postupuje do procesu středního vzdělávání, na jehož typu se už rozhoduje samo. Už to vlastně není ani dítě. Ale ani dospělý. Přesto se musí období dospívání nějak přežít a všechno nakonec dobře dopadne. Pokud se téměř dospělý jedinec rozhodne pro vyšší vzdělávání, a má na to předpoklady, tím lépe. Vzdělání Vám totiž nikdo nikdy nevezme! 

A víte, že největší podíl na úspěšnosti dítěte ve vzdělávacím procesu mají pořád jen rodiče? To, co svým dětem vštěpují odmalička, je základem pro jejich celoživotní vzdělávání. To, milí rodiče, mějte na paměti, když hledíte na svého novorozence!

Víte, Komenský to měl pěkně vymyšlené. Rozdělil vzdělávání do čtyř etap.

1.       První se týkala období, které mělo dítě trávit se svou matkou.

2.       Druhé bylo o základním vzdělání, jako čtení, psaní a počítání.

3.       Třetí už bylo vzdělávání zaměřeno na odbornost dítěte.

4.       A poslední etapa měla být poznávací v praxi. Čili získávání praxe ve své odbornosti.

Každá etapa měla trvat šest let. Docela nadčasové ve své době. Zvláště proto, že model vzdělávání podle Komenského trvá víceméně doposud.

·         Dítě je první tři roky v péči rodičů, kteří na něj mají bezprostřední a největší vliv. Z odborných knih víte, že první tři roky života jsou pro dítě nejdůležitější ve všech směrech. Co se do té doby nenaučilo, později jen stěží bude dohánět. A nejde o to, že ve třech letech neumí Pythagorovu větu použít podle vzorečků! Jde o to, jak se postaví k tomu, aby se ji jednou naučilo!

Učit dítě v raném věku jisté cílevědomosti, respektování autorit, nebo pokoře před tím, že něco neumí, je věcí rodičů. Být vhodně motivované, aby se vzdělávat vůbec chtělo.

·         V předškolním věku přichází dítě do školky a tam začíná získávat mnoho nových poznatků. Jeho učení a vzdělávání by mělo tedy navazovat na to, co dítě naučili rodiče. Tady je už brzy poznat, jak na tom dítě ve skutečnosti je.

·         Významným dnem v životě člověka je vstup do první třídy základní školy. Dítě začíná mít povinnosti a rozvíjí se na vyšší úrovni. Docela viditelně se diferencuje jeho nadání, dovednosti, schopnosti a talent.

·         Dítě postupuje do procesu středního vzdělávání, na jehož typu se už rozhoduje samo. Už to vlastně není ani dítě. Ale ani dospělý. Přesto se musí období dospívání nějak přežít a všechno nakonec dobře dopadne. Pokud se téměř dospělý jedinec rozhodne pro vyšší vzdělávání, a má na to předpoklady, tím lépe. Vzdělání Vám totiž nikdo nikdy nevezme! 

A víte, že největší podíl na úspěšnosti dítěte ve vzdělávacím procesu mají pořád jen rodiče? To, co svým dětem vštěpují odmalička, je základem pro jejich celoživotní vzdělávání. To, milí rodiče, mějte na paměti, když hledíte na svého novorozence!